Vítězství

Jsem si vzpomněl na jeden zážitek. Který mi přišel tak úžasný, že
jsem si vyčítal že jsem si ho nenahrál.

Tak ho jen popíšu. (Není to nic světoborného)...

Kdysi dávno jsem chtěl více času trávit se svým bráchou,
a tak jsem začal hrát stejnou hru, co hrál on. "World of Tanks."
A postupně jsem se v tom začal zlepšovat.

A vzpomněl jsem si na jednu hru, která byla zajímavá.

Jen par faktu, pro ty kdo neví:
-World of tanks je online hra s živými hráči, kde každý hráč řídí svůj tank.
Jedno kolo hry má tuším kolem 15 minut.
-A hráči jsou rozděleni na dva týmy, kde každý tým má svou základnu.
(Něco jako vlajkovana).
-Vítězství se dá dosáhnout tím, že obsadíš nepřátelskou základnu po nějaký dány čas.
A nebo že zničíš všechny tanky nepřítele.

A jak jsem hrál jedno kolo. Tak jsem si řekl, zkusím do toho pozvat Boha, nebo
při hraní tak nějak myslet na něho... Nevím přesně co se mi honilo hlavou..

A jak jsem jel zabrat nepřátelskou základnu, tak jsem si všiml, na mini mapě,
že všechny tanky z našeho týmu také jeli zabrat nepřátelskou základnu. Ale jeli všichni
po okolí a střed mapy byl prakticky nepokryty.

Uvědomil jsem si, že naši základnu nikdo nebráni. A že kdyby tam někdo přijel, tak
máme po hře.

-Nahlásil jsem našemu týmu do radia: „Braňte základnu“, otočil jsem se a jel jsem na základnu.

-Ovšem už bylo pozdě, a přímo ve vprostřed naši základny byli tři nepřátelské tanky a odpočet už běžel.

-Přímo na obrazovce začal odpočet, který velmi rychle běžel k 100%.

-Zastavil jsem v dohledu na ty tanky a z křoví jsem vypálil na jeden z nich.

-Ta hra je napsaná tak, že čim vice živých tanku je na základně tím rychleji odpočet běží.

-Projektil zasáhl tank do pásu, a ubral mu polovinu života. Odpočet z posledních par sekund se změnil přibližně na 15 sekund. (ty časy nejsou přesné)

-Mé dělo se přebíjelo, a měl jsem stále na mušce poškozeny nepřátelsky tank.

-Odpočet znovu klesl pod 5 sekund, a mé dělo v ten okamžik už bylo nabito, a znovu jsem vypálil po poškozeném tanku. Ten tank koukal všude okolo a nejspíše mě neviděl.

-Tank explodoval, a odpočet nám přidal dalších 15 sekund k dobru .

-Opět jsem dýchal zhluboka a zamířil jsem na druhy tank, a koukal na druhy odpočet
který mi signalizoval za jak dlouho budu moci znovu vystřelit.

-Odpočet pro přebiti byl o něco rychlejší než odpočet signalizující, že naše základna byla zabraná.

-Jakmile jsem měl přebito, tak jsem hned vypálil na další tank. A situace se opakovala.
Časovač opět klesl na nějaké sekundy, a opět jsem v návalu adrenalinu čekal než dělo bude připraveno.

-Vystřelil jsem počtvrté a druhy tank byl zničen. Odpočet se z 90% klesl na nějakých 15% a jeho tempo začalo byt daleko více pozvolné.

-Už jsem z dané pozice neviděl další tank. Ale byl tam někde ještě jeden.

-Uvědomil jsem si, že se mi nepovede dojet v čas na základnu, abych našel a zlikvidoval posedni tank. Ale i tak jsem vyrazil.

-Časovač zabraní naši základny se znovu přehoupl přes 50% a já jsem po cestě hledal skulinku, nebo místo, kde bych snad mohl uvidět další nepřátelsky tank.

-A uviděl jsem ho, ale zajel za křoví a ztratil s mi.

-V tom okamžiku jsem uslyšel vystřel, a časovač se znovu snížil, a ještě další vystřel. Někdo z našich tam byl, a čistil základnu.

-Ještě někdo vypálil par rán, a časovač zmizel, a objevila se velká cedulka "Vítězství".


---------------
Možná jsem jsem zahrál 20-30 her, možná i 50. Ale tato hra byla velmi zajímavá.
To jak blízko poražce byl naš tým, to jak sekundy dělili jasnou prohru od skoro jasné prohry.
A to jak nepřátelský tým jen tam tak seděl, a čekal až ten časovač doběhne a nehnul ani brvou.
Vše bylo tak natěsno, a stačilo byt o par milimetru vedle a byla by to jasna prohra.

Pro mě to bylo znamení, že když Bůh chce, tak i když je něco skoro jistě ztracené. Tak
dokud to člověk nepoloží, a Bůh do toho vkládá své jednání, tak to bude Vítězství.

Abych byl fér, tak i když jsem chtěl v budoucnu zažit podobnou hru, tak se mi to nepovedlo. Nebylo to ze mě. Nebyl jsem spouštěčem, neřídil jsem to, a jen nějak, se to stalo.

A jediné co mohu na to říci: „Sláva bohu“ on to provedl. A jemu děkuji.