tankovani

Tak jsem zastavil na pumpě, abych proměnil svou pětisetkorunu v naftu.
Déšť a tma mi vzpomínku na to že mi zlobí motor, jen více podtrhli a zdůraznili.
Ráno bych měl odvézt nějaké lidi, a asi by bylo hezké kdyby to auto bylo umyté.
Tak jsem si vzal hadr a začal jsem z mokrého auta utírat usedlou vrstvu prachu.
Ono pak déšť tu špínu smyje, a auto hned vypadá čistší.
Jak v tom dešti a tmě matlám hadrem po autě, a honí se mi v hlavě myšlenka
na ty vadné vstřiky, a jak nedovedu našetřit na jejich opravu, všimnu si vedle mě
nádherné černé BMV. A za volantem sedí mladík tak 17let. Ale mohlo mu klidně byt 23 i více.
Seděl za volantem, auto nastartované a něco si hledal v telefonu.
Najednou kužel světla jeho auta popojel nahoru, a zase dolu. Bylo vidět
že v nich je nějaká elektronika, co ten světelný kužel směruje. A já mam starší
pracovní auto, které ani nemá klimatizaci.
V ten okamžik, jsem měl fakt velké nutkání, říci Bohu něco fakt nepěkného.
Dokonce jsem k tomu mladíkovi skoro pocítil docela silné negativní emoce.
Pak jsem si uvědomil, že toho mladíka vůbec neznám, a neznám jeho příběh,
neznám co prožívá a co se děje u něho doma. A třeba sice vypadá jako člověk
který neudělal nic, a má všechno. Ale první dojem může byt tak zavádějící.
A co mam já? Mám...
A vzpomněl jsem si na myšlenku, že dobré vztahy jsou lepší než množství majetku
a k tomu hádky.
„Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory (Přís 17,1).“
A uvědomil jsem si, že mé rodiče, stále žijou spolu. Sice to u nich
ne vždy jde jako po másle, ale stále drží pohromadě. Vždy když je navštívím,
tak mají radost že mě vidí, a maminka se vždycky snaží navařit co to jde.
I všichni mi sourozenci jsou super. Sice se nevídáme nikterak často, ale
když se vidíme, tak vycházíme. Chodím do církve, kde jsou skvěli lide.
A najednou jsem si uvědomil, že bych naopak měl Bohu děkovat a chválit ho,
než mu nadávat že zatím nemam na to vyměnit vstřikovače.

Něco na důvěře v Boha je. Něco co mi umožnilo odjet z té pumpy s úsměvem na tváři
a radosti, a ne jako naštvaný zatrpkly člověk kterému Bůh nedal to co chtěl.