praktické voodoo.

Tak nějak jsem Boha o něco poprosil.
A najednou jsem si uvědomil: není to auto a není to lodička (model na dálkové ovládaní).

Ale možná to vezmu odzadu:

Kdysi jsem se koukal na Lilo, a Stich (Ten animovaný) a vzpomněl jsem si na jednu scénu.
Lilo si sedla na podlahu, vzala sadu lžiček a vidliček, každá pomalovaná aby připomínala
jednu ze svých kamarádek, a hodila je od plechovky od okurek, a pořádně s tou plechovkou zatřepala.

Ono je to pohádka pro děti, a moc jsem to neřešil.
Vždy jsem se voodoo stranil, a nikdy mě v životě nenapadlo, že se mě to může nějak týkat.

Ale přesto mě kdysi napadla myšlenka, že mé auto, či má lodička, muže reprezentovat nějakého člověka.
A že když, se o své auto či lodičku budu dobře starat, tak se tomu člověku bude dařit dobře.
A když nebudu, tak nebude. A dokonce jsem dostal dojem, že když se o ty věci budu dobře starat,
tak se vztah s tím člověkem zlepši.

Nevím jak mě ta myšlenka napadla, spíše se pozvolně vkradla do mé hlavy,
a postupně se stála faktem se kterým žiji, a změnila mé zaměřeni z vztahu s lidmi na vztahy s věcmi.

Vlastně jsem si dá se říci vytvořil (zcela neúmyslné) voodoo předmět, který reprezentuje
druhého člověka.

A jak jsem se domodlil, tak jsem jasně ve své hlavě slyšel:
Tvá lodička, není ten člověka. To auto není ten člověk.
A uvědomil jsem si že, je to pravda. Ten člověk je někde v jiném městě, žije, ji, pije,
mluví s ostatními lidmi, směje se. Je v nějakém konkrétním místě, a není nijak spojen s věcmi co mam.
Ani se stavem ve kterém ty věci jsou.

Vzpomněl jsem si, na jednoho člověka, který moc miloval jednu holku.
A on zřejmě měl stejný myšlenkový pochod. Akorát místo auta, si tu holku propojil s barákem.

Kdykoliv chtěl udělat holce radost, tak stavěl barák, zkrášloval ho, kupoval do něho
drahé a luxusní věci. A holku mezitím ignoroval.

Ona byla nešťastna, kvůli tomu že veškerý svůj čas vkládal do něčeho co ji moc radost nedělalo.
A on byl nešťastny a nechápal, že ať do ni "přeneseně" investuje strašně moc, ale ono to nefunguje.

A uvědomil jsem si, že těch propojeni může byt více.
"Když budu mít více peněz, tak se mi v rodině bude dobře dařit" (Lež!)
"Když mi to půjde v práci, tak mě má žena bude vice milovat." (Léž!)

(Ale něco na tom pravdy je - pokud je holka na peníze, a jen o ty ji jde, tak je fér uznat, že to pak pravda bude)
(A asi je pravda, že pokud si sám sebe vážím a hodnotím, podle toho jestli mi to v prací jde či ne, tak když se cítím
komfortně a dobře, tak zákonité budu příjemnější a milejší na partnerku)

Ale jsem přesvědčen, že je možné mít málo peněz, a mít dobré vztahy v rodině.
A taky jsem přesvědčen že je možné v práci zažit nepříjemné věci, a přesto se doma chovat mile a vřele.

(Ale budu realista: Tohle chce mít koule)

Ono asi do jisté míry nějaké propojeni funguji. Že třeba, když doma třeba je uklizeno,
tak to jednoho či druhého to potěší.
Ale nemyslím si, že by to mělo ovlivňovat jedno druhé a naopak.

Ono asi k tomu svádí spoustu podobenství v bibli.
Třeba příklad, který mě teď napadl: Saul utrhl kus Samuelova pláště.
A Samuel na to, dnes od tebe Hospodin odrhl království..
Ale kdyby Saul vzal ten plášť a zpět přišil ten kus, tak by se asi to království nevrátilo. A v bibli mě nenapadá ani jeden případ, že by to tak mělo fungovat.

Asi nějaké věci v reálném životě ukazuji na nějaké skutečnosti v duchovním.
Ale nemyslím si, že bychom měli se zabývat tím, že bychom manipulaci skutečných věci měnili ty duchovní.

Budu otevřeny: myslím si, že to téma je divné, a píšu to hlavně proto, že kdyby se s tím někdo setkal,
nebo nevědomky spadl do stejné pasti tak, aby si mohl říci:
"No jo, vždyť jo, tohle není správně". Člověk je člověka a má ve světě své fyzické misto.
A když jednám s člověkem tak jednám s člověkem, a když manipuluji s předmětem tak manipuluji s předmětem, a nikterak
jedno s druhým nesouvisí.

A není moudré si myslet, že jedno magicky ovlivňuje to druhé.