ztracena kapuce
No, dneska se mi povedlo vstát o něco dříve, a měl jsem nějaký čas na modlitby.
A vzpomněl jsem si na zajímavou věc, která se mi nedávno stála.
Nějak jsem chtěl jít se ven projít, a nemohl jsem najít odepínací kapuci k zimní bundě.
S tou kapuci je výlet o hodně příjemnější, nefouká na uši ani na krk. Hned je mi tepleji.
A co se nestalo, já tu kapuci nemohl najít. Hledal jsem všude doma, pak jsem prohledal batoh.
A nic. Nakonec jsem následující den šel na procházku, a prohlédl jsem auto, zda jsem tu
kapuci nenechal v autě. A taky nic. Slehla se po ni zem.
Nerad ztrácím věci. A už vůbec ne, když jsou v mém vlastnictví. A tak nějak ztrátu beru jako nezodpovědné
jednání. Tak jsem se snažil vzpomenout, kde jsem kapuci viděl naposledy. A naposledy jsem
ji viděl v lesíku u Hvězdy. Tak jsem následujícího dne, po splněni všech povinnosti, šel na to místo, a měl jsem tušeni, že kapuce by mohla byt někde mezi malým vchodem v oploceni, a autem.
Tak jsem to tam šel projít a uviděl jsem ji. Byla pověšena na větvi stromu. V cele své kráse.
Měl jsem z toho obrovskou radost. Ta kapuce je fakt velmi příjemná. A k tomu že se mi s boží pomoci povedl jeden test, u kterého jsem byl velmi nervózni. Tak jsem fakt netušil jak svou radost a vděčnost vyjádřit.
připomnělo mi to podobenství z bible:
O ztracené minci
8“Nebo nějaká žena, která má deset drachem a jednu by ztratila, což nezapálí lampu, nevymetá dům a pečlivě nehledá, dokud ji nenalezne? 9A když ji najde, svolá přítelkyně a sousedky a řekne: "Zaradujte se se mnou, protože jsem nalezla drachmu, kterou jsem ztratila." 10Tak, pravím vám, je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.” (Lukáš 15:8-10)
Když jsem si uvědomil že tu kapuci nemam, tak na půl sekundy se mi vkradla myšlenka: "Tak jsi tu kapuci ztratil, a už ji nebudeš mít. Hold budeš bez kapuci, nebo si koupíš novou bundu".
Ale, další myšlenka byla: Ale já takový nejsem. Já věcí neztrácím, a když už, tak vynaložím úsilí, abych našel to co jsem ztratil. (Samozřejmě se při tom i modlím, aby mi Bůh pomohl danou věc najít).
Proto jsem jel přes půl Prahy, a hledal svou kapuci.
A teď si vezměte ženu, která ztratila jednu z těch deseti drachem.
Nejhorší varianta by byla, kdyby ta žena zapomněla, že by kdy těch drachem měla 10.
Pokud zapomeneš, že něco máš, tak to nehledáš. A nikterak ti to neprospěje, leží li to někde na poličce na půdě.
Ale žena nezapomněla, ale uvědomila si že ta drachma schází. A hledala ji. Hledala ji, a hledala ji.
Vymetla dům, zapálila lampu. A vynakládala úsilí aby tu drachmu dostala zpět, byla to její drachma.
Je to podobenství, a má více klíčů jak na něj lze koukat.
Prvním pohledem, je že Bůh je jako ta žena, a křesťan je mince (nebo drahokam, chcete li). Pokud nějaký křesťan se bohu ztratí, tak ho Bůh začne usilovně hledat, a snažit se ho přivést zpět k sobě. Je to jeho křesťan, je to jeho milované dítě.
Ukazuje to na Lásku, kterou Bůh má k lidem kteří patři jemu. Moc moc moc je miluje, a chce aby se jim dařilo dobře, a aby neleželi někde v rohu ve špíně či blátě zapomenuti a nezvěstní.
Další podobenství (o marnotratném synovi) Ukazuje, že přesto že Bůh tak miluje své děti, tak jim dává svobodu od něho odejít, a neběhá za nimi, a nevnucuje se jim.
Příběh o marnotratném synovi v kostce: je že syn odchází od otce, a jde si najít vlastni štěstí, otec ho nechá jít, a čeká s naději že se k němu jednou vrátí. Otec nešel za synem do daleké země, a nepřemlouval ani nenaléhal ani nemanipuloval syna aby se vrátil. Ale dal mu plně svobodnou volbu.
Dalším pohledem na podobenství o ztracené minci, je že my jsme ta žena, a Bůh je ten kdo nám minci dal(mince může reprezentovat boží dar). My můžeme někam založit Boha a zapomenout na něj. Zapomenout na to, jaké to bylo s nim trávit čas. Jaké to bylo byt s nim a těšit se z každého dne. A my můžeme byt těmi, kteří potřebuji prohrabat všechno harampádí, které se nám za život nakupilo a najít tu ztracenou minci, kterou bůh nám dál, a s kterou bůh zamyslel že budeme ve svém životě něco dělat.
Když to vezmu do důsledku.
Nalezeni mince Ježíš v podobenství přirovnal k radosti nad hříšníkem který činí pokání.
Přemysleli jste někdy nad tím, co je to pokání?
Já vlastně nedávno jsem na ten pojem narazil.
zde je odkaz na pdf, ze slovníku Adolfa Novotného který popisuje co to pokání je.
pdf pokání
první věta definice zni takto:
v bibl. slova smyslu znamená nejen změnu smýšlení a cítění a lítost nad hříchem, nýbrž
proměnu celého života a přijetí nových norem mravních a náboženských, odvrácení od hříchu
a obrat k spravedlnosti, k Bohu.