trapeni III
Tak jo,
chtěl bych chudáka Joba už dodělat.
Jak to jen zvolit, je to dost velké sousto.
Víte, jak o tom teď přemyslím, uvědomil jsem si, že Jobovi čtyři kamarádi řekli spoustu slov, a co jsem se ptal lidi, tak jim ty jejich řeči vůbec nedávali smysl.
A upřímně když jsem četl Joba kdysi dávno, tak jsem si vůbec nevšiml že mezi odpovědi Elihu a jeho kamarádu byl nějaký rozdíl.
A až když dnes jsem si všiml, že tam přece jen nějaký rozdíl je.
Víte, řadu let navštěvuji školu, a zoufale se snažím ji udělat, a pochopit to co říkají učitele na té škole. A Jednu věc vám mohu s jistotou říci.
Pokud by jste nikdy na mou školu nechodili, a nebyli léta kovaní v tom jak dani lide přemýšlí, jak se na věci koukají.
Tak kdyby jste přišli na nějakou programátorskou přednášku v polovině semestru, tak by vám hodina a půl výkladu učitele nedala nic, ale vůbec nic.
Slyšeli by jste jen nějaké slova které učitele říkají, a možná by vám nějaká dávala i smysl. Ale myslím, že kdyby učitel Francouzky vyprávěl pohádku, tak z toho mate asi stejně nebo vice.
I mě se dneska běžně stává, že učitel něco řekne, a vůbec nemam tušeni která bije. A až když si sednu v klidu doma a koukám do toho řadu hodin, tak to začíná dávat smysl.
Ale proč o tom mluvím.
Job a jeho kamarádi byli experti na moudrost. Experti na to jak věci fungovali na tomto světě. A jako jeden expert se bavil s druhým expertem a mluvili tak efektivně jak jen uměli.
Stejně jako když jedu tramvaji, a zaslechnu dva matematiky jak se spolu baví, tak nemam tušeni co řeší, o čem mluví a v jaké oblasti matematiky se pohybuji.
Tak že za mě, je úplně v pohodě nebýt schopen pochopit co ty kamarádi a Job říkají. A i u mně, snažím se pochopit o čem mluví, a co říkají, ale mam za to že z toho vytahuji jen malé kousky toho co se tam skutečně skrývá.
A možná existuje nějaký skutečně moudry člověk, který to cele pochopi a je nadšen krásou cele té konverzace. Ale on je odsouzen k tomu, že mu porozumí jen velmi málo lidi. Nebo aby si to nechal pro sebe.
Za mě je velký dar chápat něco složitého a byt schopen to jednoduše předat dále.
To mi připomíná jak jsem chtěl postavit model letadla. A začal jsem studovat vztlak, a náklon a jak funguje angle of attack. A chtěl jsem to mít hrozně rychle hotovy, a abych si odpověděl na otázku: Když budu mít křídlo takového a takového tvaru, a takové velikosti. Bude mi letadlo letět?
Ale ať jsem dělal co jsem dělal, nebyl jsem schopen najít odpověď na svou otázku. A pak jsem našel nějaký program, který ukazuje vztlak pro různé tvary křídel. Tak dalo by se říci že jsem dostal přibližnou odpověď na svou otázku. Ale stále netuším, jak bych mohl použit vzorečky a co do nich dosadit abych dosáhl odpovědi.
Nejsem expert na letadla, a pokud bych si vytáhl nějakou přednášku z aerodynamiky, tak jsem naprosto ztracen. Ty učitele tam staví na něčem o čem vůbec nevím, a pak když ty vzorečky čtu, tak vůbec nedokážu to co tam říkají přetavit v to jak velké křídlo by mělo byt aby model letadla vzlétl.
Chci říci, že když čtete Joba a vůbec tomu nerozumíte, tak věřte že to není tím, že jste nějak pozadu.
Je to jen že jste nevěnovali danému oboru dostatek času.
Stejně jako já nechápu aerodynamiku, či matematiku, a hodně z fyziky. O společenských vědách ani nemluvím.
V každém případě.
-----------------------------------
Job 34:24-28
Ctihodné bije, nemusí nic vyšetřovat, jiné staví na ta místa;
je obeznámen s jejich dílem, podvrátí je za noc a jsou rozdrceni.
Potrestá je jako svévolníky, každý na to bude hledět,
za to, že se odchýlili pryč od něho a neměli uznání pro žádnou jeho cestu,
takže se až k němu donesl křik nuzných a slyšel křik utištěných.
Job34:31-34:
Sluší se doznat Bohu: ‚Snáším svůj trest , nebudu už pohoršlivě jednat.
Poučuj mě o tom, na co nestačí můj pohled. Spáchal-li jsem podlost, už tak neučiním.‘
Má snad odplácet dle tvého, když ty jeho názor za nic nemáš?
------------------------------------
Jsem zrovna včera přečetl úvod nějakého článku o Hitleru. Těsně předtím, než spáchal sebevraždu. A tam bylo vyobrazeno že Hitler se sám na sebe koukal jako na mírotvůrce.
Těžko říci jak to funguje, ale umím si představit, že když věci chápu dostatečně špatně, tak mohu dělat věci které jsou odsouzeníhodné, ale mně samotnému přijdou jako jediné dobré řešeni.
Přijde mi že základ každého slušného utrpení, je to že člověk je obelhán, nebo obelhává sám sebe.
Hodně mě zaujala věta: Má snad odplácet dle tvého, když ty jeho názor za nic nemáš. (Upřímně jsem tam asi 3x četl jeho názor NA nic nemáš, ne ZA nic nemáš)
Jen si nad tím chvíli zamyslíme. Vážíme si jeho názoru, a toho co on říká, nebo si jdeme po své vlastni lajně, a děláme si to co se nám zlíbí?
Přesně vím jak to vypadá, někde na hranici vědomi a povědomi, tuším že bych měl udělat toto a toto. Ale nějak to neberu za dostatečně důležité, a dělám to co bych chtěl více já.
A ono je to vskutku velmi pěkná modlitba:
"Snáším svůj trest, nebudu už pohoršlivě jednat. Poučuj mě o tom, na co nestačí můj pohled. Spáchal-li jsem podlost, už tak neučiním.
"Poučuj mé o tom na co nestačí můj pohled." Chápu to tak, že věci nemusím vidět objektivně, a pak mé jednání je nevhodné a špatné. A prosím Boha o tom aby mě v tom poučoval.
Ono, když si to vytisknu a někam pověsím, tak když si na to vzpomenu a upřímně se tak pomodlím....
Pokračování příště.