manipulace

Manipulace

včera přibyl krátký článek, který má titulek „Stoji to za to“
Dalo by se říci že je to motivační slogan, který má za cíl posluchače motivovat aby nevzdával těžké období svého života, a vytrval až do zdárného konce.

Ale představte si, že jste v šinarské pláni, stavíte babylonskou věž. A přemyslíte, jestli je dobré v tom pokračovat. Cely lid kolem vás plápolá nadšením z díla které už je hotové. A vy si říkáte mám to já za potřebu?

A v tom okamžiku, přijde za vámi spolupracovník a řekne:
„Stoji to za to“. A vy si bez rozmyslu přijměte co vám říká a řeknete:
„Jasně. Jdu do toho.“
Tak tohle není dobře. Manipulaci by se to asi nazvat nedalo. Ale má to k tomu blízko.

Řeknu ještě jeden příklad který se mi stal. Kdysi dávno jsem se zakoukal do jedné holky. Ale šíleně moc. Ovšem jsem se nikdy nenaučil chtít věci sám za sebe, a spíše než si říci co chci a jít za tím, jsem naslouchal okolí, zda mi okolí neřekne, že s tou holkou chci něco mít, a zda za ni chci jít.

A tohle se pro mě stalo malým osobním peklem.
Okolí je jako počasí. Jednoho dne je slunečno, a člověk má pocit že je vše v pohodě, a druhy den déšť a bouřky.
Tak stejně, z okolí jsem jeden den vnímal že ano, mam s tím něco dělat, a druhy den jsem vnímal že ne, že to není dobré s tím něco dělat.

Jasně si pamatuji, jak vše co jsem dělal a vše co jsem vnímal ve svém životě jsem bral jako odpověď na otázku: „Má mě ráda, chce se mnou byt?“

Příklad:
-Ujel mi autobus. Aha, to znamená že mě Bůh nemá rad.
-Ujel mi autobus, ve kterém byla ona, to znamená že Bůh nechce abych si s ni něco začínal.
-Kazatel říká, ať věříme za zázraky a dostaneme je: Aha, tak když budu věřit že ji dostanu tak ji dostanu.

Není to nic jiného než prachobyčejná posedlost. A touha aby se vesmír postaral o mé štěstí.

„Micheaš 5:12 Vypléním též kouzly z tebe, a planetářů nebude v tobě.
Jsem před lety objevil tento verš, a uvědomil jsem si jak moc špatné je věštit Boží vůli z okolí a toho co se mi děje. Mezi kouzly též chápu manipulaci.
Bůh zaslibuje že z Izraele vymýti manipulaci. (A když tohle Bůh slibuje pro Izrael, tak si to mohu nárokovat na sebe. Bůh Ze mě vymýtil veškeré věštěni a manipulaci!)

Recept na průšvih:
-chci něco fatálně moc
-jsem prolezly úzkosti že to nedostanu, a bojím se pro to cokoliv udělat.
-myslím si, že je povinnosti mých rodičů, kamarádu, nadřízených, či Boha to obstarat (Tzn není to má zodpovědnost, ale někoho jiného)
-a ještě očekávám od někoho z svého okolí, aby mi to povolil, aby případné selhání nebylo mou zodpovědnosti. (Že si zkrátka nevěřím, že bych se rozhodl správně sám od sebe)

Tak jsem perfektní adept pro to aby si mě našel manipulátor a hrál si se mnou.

Kdo něco fakt velmi chce je velmi náchylný na obelháni. A snadno souhlasí s vyděračskými podmínkami, jen aby dostal co chce.
A nejen to, pak snadno prohlásí za Boha toho, kdo mu slibuje naplněni jeho touhy. A pak to jde už jenom z kopce.

Napadá mě jedna postava z filmu my little pony. Jmenovala se bouře. Nebo Princ Zuko z pohádky Avatar the last airbender.

Co s tím?
Asi stačí rozbit libovolnou z těch podmínek
a) zříci se toho co tak strašně moc chci. A uvědomit si, že pokud o to boha upřímně poprosím, a je to dobré pro můj život, tak mi to dá. A ne li, budu šťastný z těch ostatních věci co mi bůh dává. (Jsem z toho stejně smutný jako vy, ale zpravidla to co chci více než je Boží láska je to co mě dovede nejrychleji do hrobu.)

b) Nebát se. Uvědomit si že můj život má cenu, i tehdy když nemám to co tak strašně chci. Život je plný úžasných věci. A to že zrovna nemam tu jednu jedinou co chci, ze mě neděla horšího člověka.
Si pamatuji na dva typky kteří se jednou ukázali v církvi, a byli kamarádí pastora misie zde odkaz na jejich službu.
Oni žili nějakou dobu v čechach, a zjistili, že ona nemůže mít děti. Ale jejich život to nepoložilo, a odjeli do Nikuraguji, s tím že budou sloužit tam domorodým indiánům. Mluvili jak zažívali naprosto užasne věci. Jak jejich život byl naplněn. A hádejte co.. Ona tam otěhotněla, a oni mají dceru.

Pokud strach z nenaplněné potřeby se promění na hněv a úzkost, a nenávist vůči Bohu. Zastavíte se. Budete stát na místě a přešlapovat a přešlapovat, a nikam se nedostanete a léta budou plynout. A pokud Bůh něco neudělá umřete zatrpkly a znechuceni, aniž by jste kdy ochutnali kousek z toho dobrého co pro vás Bůh připravil.
Jako že, mluvím z vlastní zkušenosti. A nekecám.

Tím nechci říci že si mate sbalit kury a odjet z ČR… Spíše si najít čas na Boha a hledat co já chci dělat, a co bych mohl dělat společně s Bohem?

c) Toto je úplně nové a nikdy jsem to dříve neviděl. Ale existuje něco jako dospělost.

Řeknu typicky příklad dítěte:
Ditě na pískovišti, chce aby mu chlapec vedle něj půjčil bagr. A ten chlapec nechce.
Ditě běží za maminkou, řve a ječí, a chce ten bagřik. A čeká že maminka to vyřeší.

Esence myšlenky: Ditě má problém, a místo toho aby ho vyřešilo tak běží za mámou a očekává že ten problém vyřeší jeho máma.
Zni to vtipně, ale když tento přistup v člověku je stále přítomen po jeho 20roku života, tak je něco blbě.
A teď nemyslím že je špatně jít pro radu, či se zeptat. (A nemusí to byt jen máma může to byt učitel/kamarád, kolega v prací)
Ale jako špatné vnímám myšleni typu: Mam problém, na koho ho hodím, aby ho za mě vyřešil?
(A jsou lidi, co zbožňuji řešit cizí problémy, a není pro ně nic atraktivnějšího než se hrabat v životech druhých lidi, a směřovat je k obrazu svému).

Dospěly se musí umět rozhodnout sám za sebe. A hledat si cestu ke štěstí. Není zodpovědnosti nikoho jiného mi to štěstí dodat. (I když mam často pocit, že rodiče k tomu mívají sklony)

A asi si dávat pozor na lidi, kteří chtěji mi pomoci, ale ve skutečnosti jim jde o to jak si zlepšit svou reputaci či ego. (Typicky je poznáte že To co má Bůh je méně důležité než co chtějí oni)
Pokud svěřuješ svůj život a své problémy člověku, který má jako prioritu něco jiného než Boha a Boží lásku (tedy, nechce pro tebe to nejlepší), tak zákonitě bude tvé problémy řešit tak aby z toho měl něco on.


Rekapitulace:
-vyčítaní svého osudu z okolnosti je fuj.
-snažit si najít potvrzeni na svou posedlost všude okolo je fuj.
-manipulace je fuj. (Micheaš 5:12)
-posedlost je fuj (2.Timoteovi 1.7 – zdráva mysl)
-neodpuštěni bohu je fuj. (Matouš 6:14-15)
-nedospělost je něco na čem se dá pracovat.
-nekoukat na to co nemam, ale na to co mohu dělat a pomůže mi to byt spokojen a růst

Lidi, přeji vám, aby vás žádná manipulace nikdy nesevřela, a aby vše co jste dělali jste dělali z Lásky k bližnímu, a ne z úzkosti že o něco přijdete.